Aktuality

Prokop Pučejdl, student magisterského studia se specializací Matematické modelování, překonal se svým týmem reprezentanty špičkových evropských univerzit v rámci projektově orientovaného předmětu EuroTeQ Collider. Během představení projektu na půdě ČVUT i pak na evropském EuroTeQaThonu v Mnichově, překvapil porotce unikátním řešením využití odpadního tepla v redukční stanici plynovodu k výrobě elektřiny. Vítěznému týmu blahopřejeme a „kapitána“ Prokopa Pučejdla jsme trochu vyzpovídali.
 
Jak vznikl nápad na výrobu elektřiny ve stanicích na redukci tlaku zemního plynu?

„Nápad vznikl jako řešení konkrétního zadání průmyslového partnera, kterým byla společnost GasNet.  Po důkladném prostudování zadání a identifikaci problému nás pak napadlo využít takzvaný Organický Rankinův oběh, o kterém jsem poprvé okrajově slyšel během výuky na Fakultě Strojní. Náš oběh využívá jako pracovní médium organickou látku namísto běžných oběhů na vodní páru. Díky tomu můžeme využít odpadní teplo ke generaci elektrické energie a celoročně tak naplno využít energetických kapacit redukčních stanic.“,

Je využití odpadního tepla pro generaci elektrické energie myšlenka naprosto nová anebo jste si dali za cíl jen zdokonalení známého procesu?  

„Jedná se o existující myšlenku, která je ale momentálně zkoumána spíše v akademickém a výzkumném prostoru než v průmyslové praxi. Nápad použít toto řešení právě ve stanicích na redukci tlaku je zcela z naší hlavy.“

Kolik členů má Vámi vedený tým a jak jste si rozdělili kompetence a úkoly při řešení projektu?

„V týmu jsme pracovali tři: Já, Eduardo Tasini z druhého ročníku bakalářského programu Fakulty strojní - TZSI a Danila Lisitskii, která studuje aplikovanou informatiku na FJFI. Já jsem se zabýval zejména technickým řešením a výpočty, Eduardo pracoval na ekonomické stránce a také se věnoval ekologickým benefitům řešení. Danila měl na starosti hlavně závěrečnou prezentaci, a to zejména vytvoření animovaného schéma, které bylo klíčové pro vysvětlení principu řešení.“

Měli jste možnost před odjezdem do Mnichova ještě projekt během dvou týdnů nějak vylepšit?

„Před odjezdem se nám dostalo zpětné vazby jak odborné, tak zejména co se týče prezentování a přednášení před publikem. Své poznámky nám poskytli školitelé v rámci soutěže EuroTeQ Collider tak i zástupce firmy GasNet, pan Thomas Merker.“

Jak moc náročná bylo soutěžení na evropské úrovni a jací byli konkurenti?

„Již ze seznamu zúčastněných univerzit, které patří do evropské špičky, bylo zřejmé, že všichni budou mít svá řešení na vysoké úrovni. Nejednalo se ovšem o čistě konkurenční prostředí, jelikož ještě před závěrečnou prezentací jsme si s ostatními týmy vyměňovali zpětné vazby, a navzájem si i trochu pomáhali se dalším vylepšením našich prezentací.“

Našli jste v prezentacích konkurentů nějakou inspiraci pro pokračování vašeho projektu?

„Z odborného hlediska byla témata natolik rozličná, že čerpat nějakou inspiraci nebylo možné. Mohli jsme se však dobře inspirovat v kvalitě prezentování nebo v přístupu k ekologickým otázkám souvisejícím s celoevropským pojetím projektu.“

Měli jste v Mnichově čas také na "nesoutěžní" zážitky?

„Na soutěži se sešla multioborová a multikulturní skupina soutěžících a mentorů. V Mnichově jsme strávili tři dny, tak jsme měli zejména ve večerních hodinách, kdy skončil program přednášek a prezentací dost prostoru na prozkoumávání města, poznávání studentů z ostatních univerzit či ochutnávání v Mnichově také tak oblíbeného našeho národního nápoje.

Jakou máte šanci prezentovat svůj projekt v lednu před zástupci Komise EU?

„V soutěžní kategorii Energy se nám povedlo s naším projektem „A new life for wasted heat“ zvítězit a budeme tak mít možnost naše myšlenky přednést před zástupci Komise EU.“  

Připojujeme také pohled pedagoga doc. RNDr. Petra Sváčka, Ph.D. z  Ústavu technické matematiky Fakulty strojní ČVUT v Praze, který má se studijními výsledky Prokopa Pučejdla bohaté zkušenosti.

„Studenta Prokopa Pučejdla znám od září 2020, kdy  jsem byl vedoucím nejprve jeho oborového projektu a následné bakalářské práce. Tato práce byla úspěšně obhájena v září 2021 a Bc. P. Pučejdl pak nastoupil do navazujícího studia oboru AVSI (Aplikované vědy ve strojírenství, Fakulty strojní ČVUT) se specializací Matematické modelování. Naše spolupráce pokračuje velmi úspěšně i nadále při realizaci jednotlivých projektů zaměřených na matematické modelování a počítačové simulace.“

Jaké je využití matematického modelování v praxi popisuje dále doc. Sváček

„Matematické modelování je dnes běžným nástrojem nejen v technických oborech. V praxi jsou používány modely od jednoduchých až po velmi složité. Matematické modelování je multioborová disciplína ve které se potkávají fyzikální a matematické modely reálného světa, programování a techniky pro ověřování výsledků simulací. S určitou formou matematického modelování alespoň ve formě prostého uživatele se setká každý student technických oborů. Cílem specializace Matematické modelování magisterského studijního programu AVSI je výchova budoucích expertů v oboru matematického modelování, kteří umí simulační prostředky nejen správně používat, ale vidí takzvaně i dovnitř a umí simulační prostředky upravovat nebo vytvářet vlastní úplně nové. Studium se skládá ze čtyř hlavních ingrediencí, teoretický směr věnovaný mechanice kontinua a matematice, směr věnovaný pokročilým metodám numerické matematiky, směr věnovaný programování rozsáhlejších projektů a samostatná projektová práce směřující k tématu diplomky. Ke studentům přistupujeme individuálně, podporujeme část studia v zahraničí i individualizaci studijního plánu.“

Podle Doc. Sváčka je uplatnění absolventů specializace Matematické modelování velmi široké

„Věřím, že studium oboru dokáže připravovat studenty na jejich profesní život, dát jim dostatek znalostí, zkušeností tak, aby byly schopni věnovat se řešení technických úloh samostatně. To lze ostatně doložit pohledem na dřívější absolventy tohoto oboru, kteří našli a nacházejí uplatnění ve významných pozicích v ČR i v zahraničí, např. Torro Rosso, Imperial London College, Doosan Škoda Power, VZLÚ, Techsoft, Humusoft, MÚ AV ČR, ÚT AV ČR atp.. Samotné získané znalosti sice poskytují dobrý základ, ale úspěch nezaručují. Za úspěchem absolventů stojí hlavně jejich snaha a aktivita. Stejně je to i s úspěchem P. Pučejdla.“