CZ/EN

Aktuality

Každý výjezd mne obohatil – rozhovor s naším studentem Filipem Soukupem

Publikováno: 02. 05. 2021

O studování a životě daleko od domova vypráví náš student Filip Soukup, který studuje program Letectví a kosmonautika na Fakultě strojní ČVUT.

Několik semestrů jste prožil v zahraničí. Která země vám dala nejvíc z hlediska studijního?
Celkem jsem strávil v zahraničí dva roky magisterského studia. První semestr na Erasmu ve Švédsku, pak díky mezinárodní bilaterální dohodě dva semestry v Číně a nyní semestr na pracovní stáži Erasmus v Belgii. Prodloužil jsem si tím sice studia o rok, ale získal cenné zkušenosti. Z hlediska studijního mi ale nejvíce dala Česká Republika. Je to také tím, že jsem zde strávil podstatně delší dobu než v zahraničí a naučil se nejvíce věcí. Co se však týče stylu výuky, nejvíce mi vyhovovalo Švédsko. Obecně by se dalo říci, že edukační styl v severských zemích je orientován více na práci v týmu, kreativitu a vlastní iniciativu studentů při různých projektech. Panuje tam také velmi kamarádský přístup profesorů a mentorů. V angličtině si samozřejmě navzájem tykáte, ale také máte na profesory WhatsApp a můžete se kdykoliv ozvat. Vzdělávací systém v Číně je naopak zaměřený více na “hard skills” a celkovou samostatnost studentů. Také upřednostňují teoretické znalosti a jejich aplikace v laboratořích. Co se profesorů týče, panuje tam striktní hierarchie a někteří starší učitelé vyžadovali netradiční postupy. Zdravit se muselo postavením celé třídy, pokud někdo přišel pozdě, nebyl vpuštěn do hodiny.  

Podílel jste se kromě studia také na řešení odborných projektů?
Ano. V zahraničí je velmi časté, že se studenti sami nabízí profesorům jako pomocná ruka, výměnou za nové dovednosti. Nestalo se mi, že by někdo odmítl moji nabídku neplacené pomoci. Hodně mne překvapilo, že v jiných zemích, např. ve Francii a v Německu nemají státní závěrečné zkoušky. V posledním semestru již nestudují klasické předměty, ale absolvují internship nebo nějakou stáž, kterou si musí sami zajistit. Pak o tom, co dělali, píší diplomovou práci. Mně se tento model velmi zalíbil, protože kombinuje studium s praxí a je to něco, co bych uvítal i u nás na ČVUT. I přes to, že to u nás takto zatím nefunguje, tak jsem se rozhodl si to tak zařídit. Po návratu z Pekingu jsem ihned začal internship, který jsem byl schopný zvládat během studia. Nejen, abych si vylepšil CV, ale hlavně abych nabyl první pracovní zkušenosti ještě před ukončením studia. Nyní jsem na druhé odborné stáži v Bruselu, pracuji na zajímavém projektu Evropské vesmírné agentury a píšu o něm diplomku.

Měl jste možnost v zahraničí propagovat mateřskou fakultu nebo alespoň informovat o studiu a studentském životě v ČR.
Samozřejmě. Nedílnou součástí výměnných programů je i potkávání lidí z celého světa. Otázka "Odkud jsi a co studuješ?" zaznívá často a vždy hrdě odpovídám, že studuji na ČVUT v Praze. K mému překvapení jsem i potkal spoustu studentů, kteří Prahu navštívili nebo tam studovali díky výměnnému programu. Všem se Praha samozřejmě moc líbila. V Číně jsem pak reprezentoval ČVUT na "Spring Study Abroad Fair", kde jsem vedl prezentaci o naší univerzitě a životě v Praze. Čínští studenti vypadali nadšeně, takže věřím, že někteří z nich pak do ČR nakonec i dorazili. Dále jsem se účastnil různých přednášek pro studenty ČVUT a mikinu a ponožky s logem ČVUT mám také vždy připravené, takže pamatuji i na vizuální formu propagace.  

Švédsko, Čína, Belgie. Jak jste se vyrovnával s odlišnými přístupy k životu, ke studiu a trávení volného času.
Byl to vlastně záměr. Chtěl jsem si vyzkoušet odlišné přístupy k životu. Ve Švédsku jsem si vybral malé město Linköping. Nejen kvůli tomu, že nabízeli široký výběr předmětů s mojí specializací, ale také abych si vyzkoušel život v menším městě ve velmi ekonomicky rozvinuté zemi. Jako kontrast k tomu jsem si vybral asijskou megalopoli - Peking. Ve Švédsku byl kulturní šok minimální a velmi rychle a snadno jsem si zvyknul na kratší dny, pravidelné saunování a FIKA filozofii. Volný čas jsem trávil pozorováním polární záře, cestováním po fjordech a ochutnáváním masových koulí. V Pekingu naopak kulturní šok překonal má očekávání a prvních několik dní jsem chtěl letět zpět domů. Nutností bylo překonat jazykovou bariéru alespoň základními čínskými frázemi, takže studium čínštiny mi zabralo velkou část mého volného času. Dále třeba naučit se jíst čínskými hůlkami a celkově se zorientovat ve městě s téměř trojnásobným počtem obyvatel, než co má ČR.  Jakmile jsem se prokousal tím neznámem, tak jsem zjistil, že Číňané jsou dobrosrdeční lidé s velmi bohatou kulturou a země i příroda je krásná. Jedním z problémů bylo znečištění ovzduší, které jsme sledovali v aplikaci na mobilu. V těch nejhorších případech jsme raději ani nevycházeli ven, což ten život přeci jen trochu komplikovalo. Peking je však mezinárodním centrem a opět jsem měl možnost seznámit se s lidmi z opravdu celého světa. Belgie nebyla plánovaná dopředu, ale když se naskytla příležitost práce na tomto projektu, neváhal jsem. Z mého pohledu se nejvíce podobá našemu životnímu stylu. Francouzština nebo holandština by určitě byla výhodou při každodenních aktivitách, ale jinak se tu cítím jako doma. Veškerý volný čas tam nyní trávím nad diplomovou prací nebo s přáteli.

V bruselském Instututu Von Karman jste se podílel na projektu Evropské vesmírné agentury, ESA. Co o něm můžete prozradit?
Jedná se o projekt QB50, což je mezinárodní síť malých výzkumných družic navržených a zkonstruovaných výzkumnými institucemi a univerzitami. Von Karman Institut ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou vyvinul QARMAN CubeSat, který měl za úkol prostupovat atmosférou zpět k povrchu Země. CubeSat byl úspěšně vypuštěn z ISS v únoru 2019. Při návratu měl získávat důležitá data o atmosférické teplotě, tlaku, elektromagnetickém spektru a dalších veličinách. Během orbitální fáze, před samotným sestupem, však došlo k tepelnému selhání družice, což mělo za následek kompletní blackout. Mým úkolem je provést analýzu toho, co přesně se stalo. Pomocí speciálního softwaru pracuji na korelaci termálního modelu a simulaci CubeSatu na orbitě. Cílem je určit s danou pravděpodobností, jaký komponent selhal a případně navrhnout, co udělat v dalších misích jinak, aby nedošlo k selhání. Stáž probíhá za neustálých konzultací s termálními inženýry z ESA a kariérně mě to velmi posouvá.

V které zemi a škole se vám nejvíc líbil způsob života a kde to bylo podle vás cool?
To se těžko hodnotí, protože všechno má něco do sebe a vlastně téměř každá zahraniční zkušenost je vždy vítána a člověka někam posune. Co se studia týče, doporučuji Švédsko. Je tam klid a fungují tam studentské spolky, obdobně jako jsou na amerických univerzitách. Kampusy jsou perfektně vybavené a nabízí se tam spoustu zajímavých workshopů, prezentací a akcí a studium je kvalitní a zábavné. Čína byla skvělá zkušenost, ale nedovedu si představit, že bych tam žil. Život v Bruselu je naopak velmi multikulturní, plný událostí a zajímavých příležitostí.

Poradil byste českým studentům, aby neváhali vyrazit do světa?
Rozhodně ano. Během svého bakalářského studia jsem nikam nevyjel. A nyní to vnímám jako promarněnou příležitosti. ČVUT nabízí širokou škálu možností jak vyjet a věřím, že si každý vybere. Co hodnotím jako velmi pozitivní je to, že papírování spojené s výjezdem není nijak náročné a vždycky se mi podařilo získat stipendium jako příspěvek na studium v zahraničí. Každému doporučuji vyjet, protože to člověka obohatí a hodně tím získá. Posune ho dál nejen v technickém směru, ale i v osobním životě. Jako mne. Začal jsem jevit větší zájem o studium jazyků, o poznávání lidí a kultur z celého světa, ale o péči a budoucnost naší planety.
 

Fotogalerie