CZ / EN

Aktuality

Vesmírný výzkum začíná pod vodou

Publikováno: 22. 08. 2022

I když nemá Česká republika kosmodrom ani moře, už třetím rokem patří mezi světovou špičku v simulování vesmírných misí. V současné době probíhá projekt č. TL05000228, který je podporován Technologickou agenturou České republiky. Tento výzkum je realizován hlavním řešitelem Fakultou strojní ČVUT v Praze a katedrou psychologie Filozofické fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.

Projekt je zaměřen na tvorbu metodiky pro výzkum vlivu extrémního stísněného izolovaného prostředí na psychiku člověka, dynamiku týmu, komunikaci v týmu a související fyziologické procesy. Aby tento projekt mohl vzniknout, byla navázána spolupráce se společností 1st Cloud Republic a.s. a hlubinnou laboratoří Hydronaut. Tyto společnosti nabízí dokonalé zázemí SW a HW zázemí, aby výzkum tohoto typu odpovídal současnému stavu poznání a realizovaných analogových misí ve světě. 1st Cloud Republic a.s. dodává komunikační platformu Common Tongue umožňující efektivní a rychlou komunikaci všech zúčastněných subjektů. Projekt Hydronaut je unikátní hlubinná laboratoř pro výzkum přežití člověka v umělých extrémních podmínkách, která nemá v české vědě srovnání. V Jesenném na Železnobrodsku se ponoří už na třetí misi.

Od 19. srpna se areál lomu na sedm dní promění ve výzkumné centrum. Ve spolupráci s univerzitami připravily týmy vědeckou misi Diana III, která poodhalí možnosti přežití člověka v extrémních podmínkách dlouhodobých kosmických letů.

Diana volně kopíruje misi Artemis, tedy připravovaný návrat člověka na Měsíc, který plánuje americká NASA odstartovat v roce 2022. Tomu je přizpůsobený nejen scénář mise, ale i její vědecká náplň.

Velín, který je analogií řídícího střediska kosmických letů Houston, bude ve věži umístěný v areálu lomu. Odtud budou nepřetržitě dozorována biometrická data posádky habitatu, vnitřní prostředí a technický stav celého  zařízení.

Sídlit tam budou také univerzitní týmy, které mají na starosti výzkum, kontrolu a úkolování posádky.
Mateřskou loď, která při vesmírném letu obíhá kolem Měsíce, bude simulovat stanice plovoucí na hladině  lomu.
Tříčlenná posádka obytné buňky, vybavené stejným způsobem, jako hlubinná laboratoř, a umístěné na plovácích, nebude mít po dobu trvání mise přístup na břeh. S řídícím centrem a habitatem bude možné komunikovat pouze vlastním online palubním systémem Common Tongue.

Analogii přistávacího modulu Eagle projektu Apollo představuje vlastní laboratoř DeepLab H03 Naty. 35tunová konstrukce bude ponořená v hloubce zhruba deset metrů. Její zásobování energiemi a vzduchem bude zajišťováno ze břehu.

Tříčlenná posádka obytného modulu bude plnit vědecké úkoly. Naplánované jsou také tři hlubinné výstupy (jedná se o simulace výstupu na povrch Měsíce). Po celou dobu mise, tedy při pobytu v prostředí o vysokém tlaku a vlhkosti, bude každý člen posádky monitorován biometrickými čidly navrženými a vyrobenými odborníky z Katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Vlastní prostředí uvnitř habitatu bude po celou dobu mise sledováno pomocí monitorovací ústředny vyvinuté a vyrobené na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Jedná se zejména o sledování tlaku, teploty, vlhkosti, složení atmosféry a stavu palubního napájení.
 
Hlavním cílem projektu, který je realizován Katedrou psychologie FF UP je navrhnout nástroj pro zkoumání vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v izolovaném, stísněném a extrémním prostředí (ICE). Výsledkem bude nástroj, který umožní screening jednotlivců i týmu v rámci předvýběru a tréninku při dlouhodobém pobytu v ICE. Unikátní nástroj umožní zkoumání vlivů osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na chování pracovních týmů ve vztahu k psychofyziologickým procesům. S psychology bude také spolupracovat konstruktér stanice, potápěč a účastník dvou předešlých misí Matyáš Šanda.

V habitatu bude dále probíhat výzkum klíčivosti rostlin v prostředí zvýšeného tlaku, který připravila Česká zemědělská univerzita.

Dekompresní výstup ze stanice nezbytný pro bezpečný návrat by měl posádce zabrat zhruba dvě  hodiny. O bezpečnost se bude starat několik lékařů, expertů na hyperbarickou medicínu (Lékařská fakulta Ostravské univerzity) a tým záchranářů z Liberecké Vodní záchranné služby. V lomu bude po celou dobu umístěná mobilní barokomora, sloužící jako pojistka pro případ, při kterém by posádka musela urychleně opustit habitat bez bezpečného dekompresního postupu.

Po ukončení vlastní mise bude zahájena navazující fáze, při které budou vyhodnocována veškerá získaná data. Proces zabere zhruba tři čtvrtě roku. Vytvořená metodologie může být využita pro výběr posádek dlouhodobých kosmických letů, ale i posádek vědeckých stanic v Antarktidě, záchranářských týmů,  apod.

Zprávy s médií

Fotogalerie