Aktuality

Tým studentů v anglických studijních programech reprezentoval naší fakultu v rámci 1. ročníku ESA Czech Rocket Challenge.

V průbehu roku 2020 vyhlásila agentura ESA-BIC Czech Republic soutěž o zkonstruování rakety s maximálním dostupem pro střední a vysoké školy. Jediným omezujícím parametrem bylo použití standardního motoru Aerotech G80 – 7T Blue Thunder s tahem až 110 N.

Ihned po zveřejnění výzvy se začal utvářet tým kolem studenta bakalářského studia Santiaga Mullera a studentů, kteří zrovna navštěvovali předmět Design na Ústavu konstruování a částí strojů (U12113). Počáteční návrhy byly spíše nesmělé, protože nikdo ze členů týmu neměl žádné zkušenosti se stavbou raket. Vzhledem k hlavnímu kritériu soutěže, tj. maximální dostup, se veškeré inženýrské práce zaměřily na minimalizaci hmotnosti a aerodynamického odporu. V rámci teoretických výpočtů a simulací vznikla 3D tištěná třístupňová raketa z materiálu ASA. Povrch rakety byl dále vyhlazen pomocí vaporizace acetonu a další úpravy proběhly v rámci dílny ústavu. Raketa měla cylindrický tvar s LD-Haack profilem hlavice a třemi delta křidélky pro stabilizaci. V útrobách rakety byl umístěn akcelerometr, barometr, kamera a dva přistávací padáky.

Vzhledem k problematické situaci v předešlém roku se reálný test rakety uskutečnil až týden před závodem a to s použitím motoru výrazně nižší kategorie – D12 s tahem pouze okolo 30N. K překvapení nás všech, raketa letěla ladně a takřka kolmo k odpalovací rampě. Následně se lehce snesla na padáku zpět na zem. Všeobecné nadšení členů týmu bylo elektrizující a všichni měli nejvyšší ambice pro blížící se závod.

Samotný příjezd na brněnské letiště nic nezměnil na odhodlání našeho týmu. První vystřízlivění přišlo s konfrontací naší rakety s raketami ostatních týmů. Velikost naší rakety připomínala kolibříka mezi albatrosy. Ještě větší nejistota se do našich inženýrských duší vkradla po představení motoru G80. Jen pro ilustraci, vyšší kategorie motorů jsou k dispozici pouze s odbornou certifikácí a rakety s tímto motorem doslova mizí z dohledu v řádu desítek milisekund. Náš odpal rakety proběhl ihned po zahájení soutěže a hlavním cílem týmu v této fázi bylo odpal přežít. Bohužel raketa záhy po odpalu ztratila stabilitu a místo vertikálního letu uháněla horizontálně k příslušnému protilehlému svahu. To už, ale většina přítomných nestihla zaregistrovat, a přestože přihlížející tvrdili, že došlo k otevření padáků a raketa skončila v nedalekém kukuřičném poli. Nikdy se jí nepodařilo najít. Její ztráta byla citelná hlavně z důvodů ztráty letových dat, které by v budoucnu pomohly k vylepšení rakety. Na druhou stranu bylo jasné, že vyvážení rakety nebylo zdaleka idealní a tento aspekt chce do budoucna lépe reflektovat při návrhu.

Soutěžní den pomalu plynul a další týmy úspěšně odpalovaly rakety. Nutno dodat, že některé velmi úspěšně. Soutěže se zúčastnily další dva týmy z FS ČVUT, kterým tímto gratulujeme k lepšímu umístění. Celkový počet tří týmů z řad FS ČVUT přímo ukazuje na značný zájem o dobrovoulnou aktivitu a její podporu v rámci FS ČVUT. Tyto aktivity studentům prakticky demonstrují rozdíl mezi teorií a praktickou aplikací.  Ne vždy to, co vypadá bezchybně na papíře, funguje stejně v reálné situaci. Koneckonců náš tým toho byl jasným důkazem. A tak nezbývá než dodat, zpět k rýsovacím prknům a snad příští rok budeme výše. A to jak na na nebi, tak ve výsledkové listině.

Na fotografii: ESA Czech Rocket Challenge, Brno – Letiště Medlánky 25. 9. 2021; Y-Team FS ČVUT složení zleva: Prazenica Peter, Hadraba Daniel (koordinátor týmu v rámci U12113), Sadig Ali, Ezcurra Tomas, Muller Santiago (vedoucí týmu), Lopot František (vedoucí U12113). Nepřítomen: Minarik Simon.

Autor: Daniel Hadraba