CZ/EN

Aktuality

Docent Tomáš Dlouhý byl jmenován profesorem

Publikováno: 09. 06. 2021

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Robert Plaga, předal 4. června 2021 v Karolinu jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům, které jmenoval prezident počátkem května.

V oboru Konstrukční a procesní inženýrství získal titul profesora doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc., z Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Celá profesionální kariéra prof. Dlouhého, je spojena s působením na Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde v letech 1979 až 84 vystudoval užší specializaci klasické energetiky se zaměřením na spalování a kotle, a kam následně nastoupil do vědecké výchovy. V jejím průběhu se v pozici výzkumného asistenta stal zaměstnancem fakulty. Po získání vědecké hodnosti CSc. se začal intenzivněji věnovat výuce, v roce 2005 se  habilitoval a získal akademický titul docent. V letech 1995-98 absolvoval studijní stáž na Glasgow Caledonian University, kde získal postgraduální diplom.

Jeho odborný záběr je velmi široký, o čemž svědčí nejen rozsah vyučovaných předmětů, ale též oblasti výzkumu, kterému se intenzivně věnuje, a velmi bohatá spolupráce s průmyslem.

Ve výuce se kromě stěžejní oblasti zaměřené na problematiku spalování a kotlů, věnuje též obecným otázkám projektování a ekonomie energetických zařízení a v poslední době i obnovitelných zdrojů a ekologie provozu energetických zdrojů se zaměřením na CCS. Pravidelně vede bakalářské a diplomové práce, během svého působení vychoval několik desítek inženýrů a bakalářů. Své zkušenosti předává i v rámci doktorského studia, pod jeho vedením své disertační práce obhájili 4 mladí vědci.

V oblasti výzkumu se zaměřuje především na získávání aplikovatelných výsledků. Na ústavu energetiky rozvinul problematiku sušení biomasy pro zlepšení jejího energetického využití, kde je autorem dvou užitných vzorů a spoluautorem několika funkčních vzorků a prototypů, na nichž další výzkum stále probíhá. Zasadil se o zahájení výzkumu v oblasti CCS. Kolem sebe vytvořil tým mladých vědců, s nimiž získal a úspěšně řešil několik výzkumných projektů.  Za  zmínku  stojí  zejména  jeho  pozice  hlavního  řešitele  v projektu TAČR Výzkum oxyfuel spalování ve stacionární fluidní vrstvě pro CCS technologie a projektu Studie pilotních technologií CCS pro uhelné zdroje v ČR, který byl podporován z Norských fondů a přispěl k navázání úzké spolupráce s výzkumníky z Norska. Byl jednou z klíčových osob v případě projektu Centrum výzkumu nízkouhlíkových energetických technologií podporovaného z výzvy OP VVV, do jehož řešení je rovněž zapojen.

Díky svým širokým odborným znalostem udržuje velmi bohatou přímou spolupráci s průmyslem, která je pro něho mimo jiné i cenným zdrojem praktických zkušeností. Spolupráce formou hospodářských smluv je orientována nejen na zpracování odborných posudků, technicko-ekonomických studií a technických výpočtů a simulací, ale též na řešení a návrh zcela konkrétních nových řešení. Zde stojí za zmínku především výzkum a vývoj nových energeticky výhodných  systémů  a  zařízení – např.  kondenzačních  výměníků  s velmi vysokou účinností.

Po celou dobu působení na ústavu energetiky prosazuje princip kolegiálního přístupu ke studentům i mladším kolegům a snaží se přispívat k budování perspektivní budoucnosti studijního oboru energetiky na Fakultě strojní ČVUT v Praze.