Znak ústavu

Ústav procesní a zpracovatelské techniky
U 218

České vysoké učení technické v Praze
Fakulta strojní

FSI-ČVUT

 

Adresa

České vysoké učení technické v Praze
Fakulta strojní
Ústav procesní a zpracovatelské techniky
Technická 4
166 07 Praha 6 - Dejvice

Telef. ++420-2-2435 2551
Fax ++420-2-2431 0292
Elektronická pošta 12118@fs.cvut.cz

Znak ústavu
Mapa Dejvice  



Vedení

Vedoucí: Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
Zástupce vedoucího: Prof. Ing. František Rieger, DrSc.
Tajemník: Doc. Ing. Pavel Hoffman, CSc.
Finance a zakázky: Doc. Ing. Pavel Hoffman, CSc.
Tutor: Prof. Ing. Rudolf Žitný, CSc.
Tutor PhD. studia: Prof. Ing. Jiří Šesták, DrSc.
Informační manažer: Ing. Radek Šulc, PhD.
Sekretariát: Jana Skaličanová

 


Pedagogické aktivity

Hlavním úkolem Ústavu procesní a zpracovatelské techniky v pedagogické oblasti je zajištění výuky studentů v bakalářském oboru „Technika životního prostředí, tepelná a procesní technika“, zaměření Procesní technika a v magisterském oboru „Procesní inženýrství“. V doktorském studijním programu ústav zajišťuje studium v oboru „Procesní technika a zpracovatelské systémy“.

Ústav se také podílí
v 1. ročníku bakalářského studia na výuce Chemie,
v 1. ročníku navazujícího magisterského studia na výuce Přenosu hybnosti, hmoty a tepla
dále nabízí následující PVS předměty:

Diplomové práce v zajišťovaných oborech studia jsou zaměřené na konstruování procesní, zpracovatelské a ekologické techniky a projektování procesních linek. Část diplomových prací experimentálního charakteru a doktorské práce jsou směrovány do oblasti procesního inženýrství.

Výuka v oboru má systémové pojetí, je orientována na základní principy přeměny látkových soustav, tvorby a zpracování spojitých a diskrétních objektů, na užívané způsoby přeměn a úprav energie. Absolventi si osvojí moderní metody získání vědeckotechnických informací, metody experimentálního získávání dat a jejich vyhodnocování. Jsou vedeni k systematickému navrhování a technickoekonomickému hodnocení variant procesů, koncepcí zpracovatelských linek i detailního řešení dílčích systémů strojů a zařízení. Ovládají pevnostní a konstrukční řešení tlakových aparátů, velkoobjemových aparátů i problematiku navrhování výrobních linek. Nedílnou součást výuky tvoří i problematika zařízení pro ochranu životního prostředí probíraná v předmětech zaměřených na čištění odpadních vod a plynů z technologických procesů. Podstatnou součástí získaných vědomostí je využití výpočetní techniky při vědeckých a inženýrských výpočtech, sběru experimentálních dat, řízení nebo simulaci procesů, konstruování metodami CAD, projektování a využívání počítačových sítí. Takto profilovaní strojní inženýři se rychle adaptují ve výzkumu, ve vývoji a projekci strojů, výrobních linek a závodů ve strojírenství, v inženýrských a dodavatelských firmách i v organizacích uživatelů. Mohou působit v řízení provozů, údržby a oprav základních fondů. Uplatňují se zejména v chemickém, potravinářském a spotřebním průmyslu, ale také v primárních sférách těžby a úpravy surovin, v energetických provozech, v zemědělství, ve farmaceutickém průmyslu, ve službách a dalších složkách infrastruktury, všude tam, kde se setkáváme s procesní a zpracovatelskou technikou. Jejich široké uplatnění umožňuje již zmíněné systémové pojetí a kvalitní výuka teoretických základů.

Takto profilovaní absolventi se rychle adaptují ve výzkumu, ve vývoji a projekci strojů, výrobních linek a závodů ve strojírenství, v inženýrských a dodavatelských firmách i organizací uživatelů. Mohou působit v řízení provozů, údržby a oprav základních fondů. Přitom jejich adaptibilita není omezena jen na vlastní obor stroje a zařízení pro chemický, potravinářský a spotřební průmysl. Stejně dobře se uplatní v primárních sférách těžby a úpravy surovin, v energetických provozech, zemědělství, ve službách a dalších složkách infrastruktury, všude tam, kde se setkáváme s procesní a zpracovatelskou technikou.

...podrobněji.... bakalářské studium: obor Technika životního prostředí, tepelná a procesní technika (TZPB)-zaměření procesní technika
magisterské studium:obor Procesní inženýrství - stroje a zařízení pro potravinářský, spotřební a chemický průmysl a ekologii (PIN)



Vědeckovýzkumná činnost:

Současné vědecko-výzkumné zaměření ústavu je směrováno do oblasti procesního inženýrství a procesní techniky. V rámci institucionálního výzkum je ústav zapojen do řešení projektu Integrované inženýrství. Zde výzkum probíhá hlavně ve dvou oblastech a to v oblasti míchání a v oblasti přenosu tepla. V rámci integrovaného inženýrství míchacích zařízení probíhá ve spolupráci s řadou dalších fakultních ústavů příprava programového balíku pro jejich návrh a výpočet. Pracovníci ústavu jsou také řešiteli projektů Grantové agentury České republiky. V současnosti to jsou projekty „Modelování přenosu tepla, proudění a dob zdržení v aparátech potravinářského průmyslu“ a „Míchání koncentrovaných suspenzí“ a projekt Grantové agentury Akademie věd České republiky „Interakce tuhých částic s turbulentně proudící kapalinou“. Dále se ústav podílí spolu s VÚPP a Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT na činnosti Centra potravinářských technologií a techniky.
Z oblasti spolupráce s průmyslem je třeba zmínit zejména spolupráci s akciovou společností Kaučuk Kralupy, s a.s. MERO ČR a.s. a ZVU POTEZ a.s. Hradec Králové. V oblasti mezinárodní pak spolupráci s obdobně zaměřenými pracovišti na Strojnické fakultě Slovenské technické university, na TU Dresden, na polytechnikách v Lodži a Štětíně a na Hochschule Anhalt.

Publikace
Centrum potravinářských technologií a techniky



Historie ústavu:

1951 - vzniká specializace chemických a potravinářských strojů
1952 - první absolventi specializace
1961 - založení Katedry chemických a potravinářských strojů v Horské ulici
1965 - stěhování katedry do nového areálu fakulty v Dejvicích
1970 - rozdělení na Katedru potravinářských strojů a Katedru chemických strojů
1974 - opětovné spojení kateder v jeden celek
1987 - přejmenování na Katedru strojů a zařízení pro chemický, potravinářský a spotřební průmysl
1998 - nové vnitrofakultní uspořádání a nový název: Ústav procesní a zpracovatelské techniky

Pracoviště Rok Vedoucí Sídlo
Ústav chemických a potravinářských strojů 1955-61 Ing. Dr. Rudolf Dohnálek (chemické stroje)
Ing. Dr. Jan Zvoníček (potravinářské stroje)
Praha 2, Na výtoni 10,
laboratoř Praha 5, Lidická 6.
Katedra chemických a potravinářských strojů 1961-70 Prof. Ing. Jiří Dohnal Praha 2, Horská 4
Dejvice od roku 1965
Katedra chemických strojů 1970-74 Prof.Ing.Jiří Dohnal Praha 6 - Dejvice, Technická 4
Praha 2, Horská 4 (laboratoře)
Katedra potravinářských strojů 1970-74 Prof. Ing. Dr. Jan Zvoníček
Katedra chemických a potravinářských strojů 1974-81 Prof.Ing. Jiří Dohnal
Katedra strojů a zařízení pro chemický, potravinářský a spotřební průmysl (od. r. 1987) 1981-90 Prof. Ing. Pavel Ditl, DrSc.
1990-94 Doc. Ing. František Sigl, CSc.
1994-98 Doc. Ing. Rudolf Žitný, CSc.
Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1998-2009 Prof. Ing. František Rieger, DrSc.
Ústav procesní a zpracovatelské techniky 2009- Doc. Ing. Tomáš JIROUT, Ph.D. Praha 6 - Dejvice, Technická 4

Obor procesního inženýrství a techniky se v průběhu minulých let vyvinul ze specializace “chemické a potravinářské stroje“. Výuka na této specializaci započala 1. října 1951 pro tehdy dvacet posluchačů. Jako první stálý zaměstnanec působil ve specializaci asistent Ing. František Michalička, vedoucími byli zpočátku jako externisté Ing. Dr. techn. Jan Zvoníček (potravinářské stroje) a Ing. Dr. techn. Rudolf Dohnálek (chemické stroje). Po roce výuky se dalšími asistenty stali Ing. Miroslav Pašek a Ing. Zbyněk Oktábec. Po jmenování Ing. Dr. techn. Jana Zvoníčka státním docentem v roce 1953 začíná na nově vzniklém ústavu chemického a potravinářského strojnictví přednášet externě technický ředitel n.p. Spolana Neratovice, Ing. Dr.techn. Zdeněk Milbauer. Ústav byl zprvu organizačně začleněn jako součást katedry vytápění a větrání, chemických a potravinářských strojů pod vedením prof. Ing. Dr. techn. Jana Pulkrábka. Po desetiletém působení v místnostech detašovaného pracoviště v Praze 2 Na Výtoni byla v roce 1963 ustavena samostatná katedra chemických a potravinářských strojů pod vedením doc. Ing. Jiřího. Dohnala, který se stal krátce poté prvním řádným profesorem tohoto oboru na strojních fakultách v tehdejší ČSSR. V tomto období byla katedra přestěhována do nových místností a laboratoří v budově rektorátu ČVUT v Praze 2, Horské ul. Po dokončení nového objektu Strojní fakulty v Praze Dejvicích se katedra na jaře roku 1965 stěhuje do nové budovy fakulty v Technické ul. v Praze 6. Zde jsou katedře přiděleny rozsáhlé prostory pro výzkum v halových laboratořích, výuka předmětu chemie v 1. roč. studia však zůstává, a probíhala zde až do roku 2009, kdy byly laboratoře přestěhovány do Dejvic a celý ústav soustředěn V Dejvicích. V letech 1970 až 1974 byla katedra rozdělena na dva samostatné útvary, katedru chemických strojů a katedru potravinářských strojů pod vedením prof. Ing. Jiřího Dohnala a prof. Ing. Dr. techn. Jana Zvoníčka. Z ekonomických důvodů byly po čtyřech letech katedry opět spojeny, vedoucím se stal prof. Ing. Jiří Dohnal. Od října 1981 byl vedením katedry pověřen doc. Ing. Pavel Ditl, CSc, který byl po obhajobě doktorské disertace jmenován a ustanoven řádným profesorem v r. 1986. V listopadu 1989 byli na Katedře chemických a potravinářských strojů jmenováni řádnými profesory doc. Ing. František Rieger, DrSc a doc. Ing. Jiří Šesták, DrSc. V roce 1990 byl vedením katedry pověřen doc. Ing. František Sigl, CSc, v letech 1994 až 98 byl vedoucím katedry doc. Ing. Rudolf Žitný, CSc. V roce 1998 při vnitrofakultní reorganizaci byla katedra přejmenována na Ústav procesní a zpracovatelské techniky. V letech 1998 až 2009 byl vedoucím ústavu prof. Ing. František Rieger, DrSc. V roce 2009 byl na základě konkursu ustanoven od 1.9. vedoucím ústavu doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., který řídí ústav dodnes.

Učební plán studijního oboru zahrnuje v současné době předměty potřebné k samostatné tvůrčí práci strojního inženýra prakticky v kterékoliv oblasti navrhování strojů pro nestrojírenskou výrobu.Od šk. roku 1969/70 se začíná pro obor přednášet základní teoretická disciplina Přenosové jevy, integrující poznatky z proudění přenosu tepla a hmoty. Experimentální výuka posluchačů specializace se uskutečňovala nejprve v laboratořích adaptovaných v prostorách převzatých od MV v Lidické ul. uvedených do provozu v r. 1956. Přibližně od data dislokace ústavu do budovy v Horské ul., kde bylo možno obohatit výuku chemie pro 1. ročník inženýrského studia též cvičeními v laboratořích, byla vyprojektována řada poloprovozních zařízení, jejichž výroba se uskutečnila většinou ve smluvních závodech našeho oboru a které byly instalovány do objektu halových laboratoří v Dejvickém komplexu. Vědecko-výzkumná práce se v prvních letech soustřeďovala na výzkum procesu odpařování, zejména v tehdy nových a moderních typech rotačních, tenkovrstvých odpařovacích aparátů. Z této oblasti také pocházejí první vědecké publikace pracovníků ústavu. Zejména v souvislosti s možností spolehlivého výpočtu teplosměnných aparátů se začíná budovat laboratoř měření termofyzikálních parametrů umožňující měření zejména hustoty, měrné tepelné kapacity, tepelné vodivosti a viskozity resp. reologických materiálových parametrů,vazkých nebo velmi vazkých kapalin. Začíná výstavba aparatur k měření příkonu, homogenizačních a suspendačních účinků mechanických míchadel a později též zařízení k realizaci míchání a směšování v proudovodech se statickými směšovači. Jako jedno z prvních pracovišť v ČSR realizuje experimentální a teoretické studium vazby průtoku a tlakových ztrát při průtoku nenewtonských kapalin ve strojích a aparátech spolu se studiem konvektivního přenosu tepla při proudění anomálních kapalin. Vznik Centra potravinářské techniky a technologií umožnil vybudování moderních pracovišť pro studium nekonvenčních metod ohřevu (přímý ohmický a mikrovlnný ohřev). Vyvíjí se experimentální techniky výzkumu a diagnostiky procesů, např. využívání radioindikátorů pro stanovení rozložení dob prodlevy (RTD) a vizualizace toku.


Domovská stránka ústavu